Vyšší odborná škola informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00, Praha 4 - Budějovická

Rešerše

Československé pohraniční opevnění z let 1935-1938

MDT 623.1 Pevnosti. Stálá opevnění. Opevněné linie, prostory.
MDT 725.182 Pevnosti. Pevnůstky.
MDT 358.33 Budování vojenských staveb a opevnění.
MDT 623.415 Zbraňové systémy pro opevnění a opevněné linie.

Klíčová slova

Opevnění
Řopík
Pěchotní srub
Dělostřelecká tvrz

Samostatný pěchotní srub K-S-5 U potoka; ucho se zvonem, krakorec, střílny a diamantový příkop

Datum: 20. ledna 2002
Zpracoval: Jan Suchánek


Analytický list

Celkový počet záznamů 22
Knihy 11
Elektronické články 11

Posloupnost záznamů:
1. Podle druhu získaného dokumentu
2. Abecedně podle příjmení autorů

Zdroje:
Domácí knihovna 11
Zdroje získané pomocí sítě Internet 11


Referát

V roce 1933 byl v sousedním Německu zvolen Adolf Hitler říšským kancléřem a k moci se dostali fašisté. Následné budování silné útočné armády jasně naznačovalo perspektivní snahy nacistického Německa o získání nadvlády v Evropě. První překážkou na cestě k velkoněmecké hegemonii bylo Československo. Vlastní vojenská obrana naší republiky se dala zajistit dvojím způsobem. Buď vybudovat mohutnou, plně motorizovanou armádu se silným letectvem, schopnou odrazit nepřátelský útok a vést moderní pohyblivý boj, nebo náležitě zesílit přirozené terénní překážky stálým železobetonovým opevněním. Postavení dostatečného počtu mechanizovaných divizí a leteckých jednotek vyžadovalo dostatek finančních, materiálových a výrobních prostředků. Malý prostor mezi hranicemi nedával také velké možnosti k vedení široce založených operací. Výhodnější se zdála být druhá varianta - stálé opevnění. Pevnostní objekty se daly postavit z dosažitelných zdrojů předem na místech a směrech kde bylo možno předpokládat nepřátelský útok a navíc jeho konstrukce nezastarávala tak rychle jako konstrukce drahých mobilních zbraní. Ke krytí opevněného úseku který nebylo možno obejít stačil pouhý zlomek ozbrojených sil nutných k obraně pozic v otevřeném terénu. Vybudováním opevnění bylo možno ušetřit síly a začlenit je do mobilních jednotek schopných okamžitých přesunů na ohrožené úseky. Při plynulé modernizaci vnitřního zařízení a výzbroje mohla postavená opevnění udržet svůj obranný význam po mnoho let. Pohraniční opevnění mělo především zabránit překvapivému vpádu nacistických mechanizovaných divizí a tak umožnit v první dny války nerušené dokončení mobilizace, zajistit klidnou koncentraci ozbrojených sil na nejvíce ohrožené úseky, chránit důležité komunikace, politicko-správní centra a průmyslové oblasti. Pokud by byl počáteční průběh války nepříznivý, měly linie opevnění umožnit postupnou evakuaci Čech a Moravy a krýt manévr ozbrojených sil na poslední obrannou linii v prostoru moravsko-slovenské hranice. Tam by měla čs.armáda v poziční obraně vyčkat na ofenzívu spojenců a ve vhodnou chvíli pak přejít do protiútoku. Protože skutečně účinné opevnění pro tyto účely by bylo finančně velmi náročné a stavebně neuskutečnitelné, bylo nutno rozhodnout o typu opevnění v souvislosti s terénem, možnostmi nepřítele a jeho útočných záměrů. Proto bylo pro výstavbu opevnění zvoleno několik různých typů objektů, které se lišily odolností, vybavením a účelem. Současně bylo nutno stanovit hlavní směry nepřátelského útoku a zhodnotit možnosti obrany v jednotlivých oblastech. Na základě těchto průzkumů se pak navrhoval druh opevnění v jednotlivých úsecích. Nejohroženější část hranice byla s Německem v délce 1100 km. Na některých místech tohoto úseku nebyly přirozené terénní překážky, proto bylo nutné je zabezpečit formou těžkého opevnění. Hranice s Maďarskem dlouhá více jak 800 km byla také ohrožená, měla však více terénních překážek. Na severu státu jsme měli téměř 1000 km dlouhou hranici s nepříliš přátelským Polskem. Hranice s neutrálním Rakouskem v délce téměř 500 km byla považována za zajištěnou, ale po anexi Rakouska byl úsek jižní Moravy jednou z nejohroženějších oblastí. Absolutně neohrožená hranice byla v délce 200 km pouze se spojeneckým Rumunskem. Tato nevýhodná zeměpisně-vojenská situace byla do jisté míry zvýhodněna pohraničními řekami a horskými hřebeny. Za nejohroženější úsek našeho pohraničí byl považován prostor mezi řekami Odra a Labe na severní hranici státu. Zde byl plánován téměř souvislý sled objektů těžkého opevnění, který byl v těžko prostupných horách zeslaben. V Krkonoších, na Pradědu, v Českosaském Švýcarsku, v Lužických a v Jizerských horách bylo plánováno pouze uzavření komunikací. Na jižní Moravě, kde naším sousedem bylo neutrální Rakousko, bylo počítáno jen s opevněním lehkým a využitím toku řeky Dyje jako překážky. Po obsazení Rakouska Německem byl tento prostor urychleně doplňován těžkým opevněním. Další možný směr nepřátelského nástupu byl v prostoru Kralicka, v němž mělo být vybudováno těžké opevnění opřené o masív Kralického Sněžníku a Orlíku. Nástupní prostor v severních Čechách byl zajištěn těžkým opevněním v prostoru Náchod-Trutnov, v jižních Čechách přirozenými překážkami rybníků, zesílené lehkým opevněním.

Lehké opevnění

Těžké opevnění

Dělostřelecké tvrze

Překážky

Svahově stupněný pěchotní srub N-S-82 Březinka; na fotografii jsou vidět oba pancéřové zvony a týlová stěna se vchodem a ochrannými střílnami


Knihy:

1) ARON, Lubomír a kol. Československé opevnění 1935-1938. Náchod, 1990. 199 s.
ANOTACE: Kniha věnovaná tématice opevňování našich hranic. Popisuje vyčerpávajícím způsobem projekty a stav výstavby pevnostních staveb budovaných v Československu na konci 30. let.

2) ČÍŽEK, Jan, VLACH, Petr. Pěchotní srub N-S-82 Březinka, památník čs. opevnění 1935-1938. Náchod, 1992. 24 s.
ANOTACE: Publikace věnovaná popisu pěchotního srubu Březinka, jeho historii, současnosti i budoucnosti jako pevnostního muzea.

3) HOŘÁK, Jiří. Areál československého opevnění Darkovičky. Břeclav, 1995. 64 s.
ANOTACE: Kniha popisující areál československého opevnění v Darkovičkách, kde je možno shlédnout tři objekty, z nichž jeden je uveden do stavu z roku 1938.

4) KUPKA, Vladimír, STEHLÍK, Eduard. Pěchotní srub R-S 74 "Na holém" v datech a číslech. Praha, 1994. 43 s.
ANOTACE: Publikace věnovaná samostatnému objektu sousedícímu dělostřelecké tvrzi Hanička, nedaleko Rokytnice v Orlických horách.

5) NOVÁK, Jiří. Opevnění na Stachelbergu. Jablonné nad Orlicí, 1998. 102 s.
ANOTACE: Publikace s množstvím výkresů a fotografií je věnována největší dělostřelecké tvrzi, která měla být vybudována nedaleko Žacléře.

6) NOVÁK, Jiří. Opevnění na Králicku, 1. díl - Dělostřelecká tvrz Hůrka. Jablonné nad Orlicí, 1999. 80 s.
ANOTACE: Kniha věnovaná dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík. Obsahuje historii tvrze, výkresy všech objektů, plánek podzemí a dobové fotografie.

7) NOVÁK, Jiří. Opevnění na Králicku, 2. díl - Maliník - Výšina. Jablonné nad Orlicí, 2000. 109 s.
ANOTACE: Podrobná publikace věnovaná úseku těžkého opevnění v úseku Maliník - Výšina. Obsahuje popis, nákresy, dobové a současné fotografie všech pěchotních srubů a přilehlého lehkého opevnění.

8) NOVÁK, Jiří. Opevnění na Králicku, 3. díl - Výšina - Bouda. Jablonné nad Orlicí, 2000. 109 s.
ANOTACE: Podrobná publikace věnovaná úseku těžkého opevnění v úseku Výšina - Bouda. Obsahuje popis, nákresy, dobové a současné fotografie všech pěchotních srubů a přilehlého lehkého opevnění.

9) RÁBOŇ, Martin a kol. Průvodce tvrzí Bouda - československé opevnění z let 1935-38. Brno, 1990. 57 s.
ANOTACE: Podrobný průvodce po všech prostorách tvrze Bouda, která je jako muzeum opevnění přístupná veřejnosti.

10) STEHLÍK, Eduard a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-1938. Praha: Fortprint, 2001. 304 s.
ANOTACE: Rozsáhlá publikace věnovaná objektům těžkého čs. opevnění. Zachycuje tabulkovou formou více než tisíc srubů, jak izolovaných tak i tvrzových v členění dle ŽSV, zde jsou i přehledné tabulky stavebních úseků, rozpracovanosti zadaných objektů, pancéřových zvonů a kopulí. Publikace je doplněna úvodem zachycujícím historii vzniku těchto tabulek a stručnou typologií těžkého opevnění.

11) STEHLÍK, Eduard. Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-1938. Praha: Fortprint, 1992. 71 s.
ANOTACE: Publikace popisuje projekty a stav výstavby nejmohutnějších pevnostních staveb. Jsou zde poprvé publikovány plány podzemí všech vyprojektovaných tvrzí včetně souhrnu historických údajů o těchto stavbách.

Elektronické články:

12) ČS opevnění 1936 - 1938
dostupný z http://web.opf.slu.cz/~vik/fort
Československé pohraniční opevnění, historie, popis objektů, dobové fotografie, mapy.

13) Fortifikace
dostupný z http://fortifikace.hyperlink.cz/
Stránky o československém opevnění z let 1935-38. Všeobecné informace, výzbroj opevnění, tvrz Stachelberg, opevnění na Trutnovsku. Aktuální přehled o odborné literatuře. Informace o pevnostních systémech v Německu, Francii a jiných evropských zemích.

14) Evropská stálá opevnění
dostupný z http://www.multiweb.cz/opevneni
Československé pohraniční opevnění z let 1935-1938, opevnění na území Polska, Itálie a Belgie. Meziříční opevněný rajon, Molotovova linie, opevnění ve Slezsku a Východním Prusku.

15) Bunkry
dostupný z http://www.bunkry.cz
Informace o pevnostním systému budovaném v letech 1935-38 na území Československé republiky.

16) Řopíky.cz [Informace nejen o lehkém opevnění z let 1936-38 na území bývalé ČSR]
dostupný z http://ropiky.hyperlink.cz
Předválečné lehké opevnění vz. 37 a vz. 36 v bývalé ČSR. Popis linií lehkého opevnění v armádních sborech, stovky současných a dobových fotografií, výkresy a fotografie vybavení, dobové mapy řopíků, pozorovatelny, atd.

17) Pěchotní srub N-S-82 "Březinka"
dostupný z http://www.geocities.com/Athens/Oracle/4230/Brezinka.html
Prohlídka jednoho srubu patřícího do systému předválečného opevnění tehdejšího Československa.

18) Pěchotní srub K-S-5 "U potoka"
dostupný z http://sweb.cz/k5/
Klub vojenské historie Kralka a jím restaurovaný objekt K-S-5 nedaleko Králík.

19) Adam [Dělostřelecká tvrz adam]
dostupný z http://www.pevnost.web2001.cz
Dělostřelecká tvrz v Orlických horách.

20) Památník československého pohraničního opevnění
dostupný z http://www.kvhbruntal.kgb.cz
Stránky Klubu vojenské historie Bruntál o pohraničním opevnění severní Moravy.

21) Pevnostní muzea na čs. opevnění
dostupný z http://vojenstvi.kvalitne.cz
Informace nejen ze světa pevnostních muzeí, ale také akcí na nich konaných, toulky po čs. opevnění a odborné informace. Kompletně zpracována Liběchovská příčka (autor: Jaroslav Beneš). Seznam muzeí čs. opevnění (rozebrány regiony východ. Čech a sever. Moravy).

22) Modely
dostupný z http://www.forteg.cz
Stránky o modelech Československého lehkého opevnění a obrněné techniky. Na stránce i popis samostatného pěchotního srubu R-S-64 v Orlických horách.

Pěchotní srub MO-S-19 Alej; boční pohled na zvon a střílny