Kultura Moche

maska boha Kultura Moche se vyvíjela v prvních sedmi stoletích našeho letopočtu na severním pobřeží, které je jedním z nejsušších oblastí naší zeměkoule. Byla to kultura typických obyvatel pouští, zaměřených na umělé zavlažování, které umožňovalo živit hustou a dobře organizovanou populaci. Mochikové budovali obrovské pyramidální stavby z cihel adobe a naučili se poměrně složitým technikám zpracování kovů, jako je například výroba slitin z mědi, stříbra a zlata. Přestože neznali písmo, zanechali po sobě působivé dědictví ve formě keramických předmětů, realistiky a výmluvně zobrazujících scény z jejich náboženského, mytického a každodenního světa. Mochikové, stejně jako ostatní kultury včetně známějších Inků, pohřbívali své mrtvé se vším majetkem, který za života vlastnili, a tento zvyk měl za následek, že jejich hroby byly v následujících stoletích systematicky vylupovány.

Geoglyfy kultury Nazca

Poušť Ingenio – je jednou z nejzáhadnějších a nejdiskutovanějších oblastí světa. Na poušti jsou do zemského povrchu vyryté obrovské vzory neboli geoglyfy, připisované kultuře Nazca. Tajuplná znamení, která po sobě tento lid zanechal, se dají rozeznat jen z velké výšky. Někteří badatelé mají o stáří, které je geoglyfům všeobecně připisováno, pochyby a domnívají se, že jsou ve skutečnosti mnohem starší než pohřebiště a stavby kultury Nazca. Mezi geoglyfy nalezené patří velké množství dlouhých valů, podobných kolejím, geometrické vzory, například trojúhelníky a obdélníky, více než stovka spirál, třicet zvířat a ptáků. Odhrabáním svrchní červené a kamenité půdy do hloubky asi 30-40 cm vznikly rýhy, na jejichž dně je světlejší písek. Nejvíce na těchto vzorech překvapují gigantické rozměry: některé přímé linie jsou dlouhé 50 km a obrazy zvířat 15-300 m. Zvláštní je na nich také to, že jsou viditelné jen z velké výšky. V současnosti je možné podniknout krátký letecký výlet a prohlédnout si tyto obrazce jako celek. Díky suchému podnebí a absenci srážek se dochovaly v nezměněné podobě po celá staletí. Proč vyrývali lidé kultury Nazca obrovské symboly do pouštního písku, proč chtěli znázornit pavouka, opici, kolibříka a spirály, když je sami nemohli vidět kromě některých případů, kdy ale museli stát na okolních kopcích? Toribio Mejia Xesspe – byl první, kdo se tímto systematicky zabýval v roce 1926. Vyslovil hypotézu, že geoglyfy, zejména přímé linie podobné přistávacím drahám, jsou dávné obřadní cesty, po kterých putovali a tančili lidé kultury Nazca a klaněli se neznámých bohům. Maria Reicheová, žákyně Paula Kosoka (také zkoumal symboly a prohlásil, že Pampa Ingenio byla přeměněna v gigantický astronomický kalendář), strávila značnou část života podrobným zkoumáním tohoto naleziště jak v terénu, tak v laboratoři ve snaze rozluštit tajemná znamení v poušti. Marii je věnované muzeum v Nazce, které stojí za návštěvu. Přes všechna zkoumání zůstávají geoglyfy stále fascinující záhadou.

Machu Picchu

Machu Picchu leží na neobvyklém, téměř nepřístupném místě, blízko oblakům a daleko od znesvěcení. Po čtyřech stoletích zapomnění jej v roce 1911 objevil americký architekt Hiram Bingham. Bingham nebyl profesionální archeolog, ale vzdělaný politik a zkušený horolezec, který miloval tajemství And. Svoje pátrání založil na záznamech v kronikách a ústních pověstech. Pohádkový objev popsal v knize "Lost City of the Incas" (Ztracené město Inků). Chrám je opět dokladem vysoké úrovně řemeslné dovednosti Inků. Kameny jsou dokonale opracovány, ohlazeny a usazeny do sebe. Existují opět nejrůznější teorie o původu města. Machu Picchu bylo založeno jako téměř nepřístupná strategická pevnost a mělo Inkům usnadnit podrobení bojovných kmenů, které žily v těchto divokých končinách. Machu Picchu byla skutečná "Vilcabamba", poslední útočiště přeživších příslušníků vládnoucí kasty, kteří se tam uchýlili poté, co byl zbytek říše ztracen. Větší počet ženských koster vedl badatele k hypotéze, že to byl jakýsi klášter, poslední pro vybrané Inkovy ženy, které zde žily, aby byly uchráněny před otroctvím a záhubou z rukou nepřítele. Jednalo se o obřadní místo, určené rovněž k pozorování hvězd. Machu Picchu a jeho nádherné ceremoniální stavby, domy a monumenty obklopují prudké srázy a zdi, které měly za úkol co nejvíc ztížit přístup, dodávají městu vzhled pevnosti. Opět zde vyvstává otázka k jakému účelu bylo toto město postaveno a jestli bylo opravdu dílem Inků.

na začátek